Zlaté Hory chtějí těžit své zlato. Prolomí veto?

Zlaté Hory zahájily tažení za obnovení těžby zlata, v zemi ho ještě leží tuny. S podporou politiků a poslanců chtějí prolomit vládní veto na dobývání nerostného bohatství.
Tuny zlata „spícího“ pod zemí, desítky pracovních příležitostí na chudém a vysokou nezaměstnaností zmítaném severu kraje a k tomu oprášení slavné zlatokopecké minulosti, navíc způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí. To je munice, která vehnala Zlaté Hory do boje za obnovení těžby zlata. Pokusí se tak prolomit vládní veto na dobývání nerostného bohatství, pro svůj nápad už našly podporu u místních politiků, hospodářské komory, hejtmana i poslanců. Ti chtějí spojit síly a zalobbovat za ambiciózní plán na odpovědných místech. A to i přesto, že Sobotkova vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že další průzkum a těžbu zlata neumožní.
„Chtěli jsme znovu otevřít debatu o těžbě zlata ve Zlatých Horách. Šance pořád existuje, takže je škoda ji nevyužít,“ uvedl starosta Zlatých Hor Milan Rác na pondělním jednání, kterého se zúčastnili rovněž politici z Olomouckého kraje, poslanci a znalci z oboru geologie.
Město má na obnovení těžby velký zájem, pro chudý region by totiž znamenalo vzpruhu. „Zastupitelstvo dalo svým usnesením jasně najevo, že obnovení těžby zlata podporuje a máme i podporu veřejnosti. Na severu Jesenicka bojujeme s vysokou nezaměstnaností a těžba by tuto situaci zásadně změnila,“ sdělil Rác. Podle něj je ve hře 120 až 180 pracovních míst přímo na těžbě. Další desítky míst pak investice vyvolá ve službách a v dalších oblastech. „Připravíme podklady, kde popíšeme dopady na zaměstnanost, způsob těžby a vliv na životní prostředí, aby naši věc mohli probrat jak poslanci, tak vláda,“ doplnil zlatohorský starosta.
Podle dřívějších výzkumů je v ložisku pod horou Příčná ještě šest až osm tun zlata. Přitom do uzavření dolů v roce 1993 se zde vytěžily od 13. století jen asi tři tuny.
„V zemi je ještě dost zlata na to, aby stálo za to těžbu obnovit,“ míní geolog Jan Hauk. Této myšlence navíc podle něj nahrává i to, že nerost z hory Příčná je možné těžit šetrně, na rozdíl od ložisek v Čechách by se tak vše obešlo bez jedovatých kyanidů. Právě neekologický způsob těžby zlata zvaný kyanizace byl jedním ze zásadních argumentů pro vládu, aby těžbu zlata ve svém programovém prohlášení zamítla. „Abychom mohli vše změnit, budeme potřebovat průkazné argumenty, ať už z pohledu ekologie těžby, tak dopadů na zaměstnanost. Jen tak bude možné přesvědčovat Poslaneckou sněmovnu, patřičné výbory a vládu,“ míní poslanec a místopředseda ODS Martin Novotný. Podobně vidí situaci i poslanec Roman Váňa (ČSSD). „Je to určitě zajímavá myšlenka, kterou má smysl se zabývat. My zafungujeme ve Sněmovně jako nosiči informací,“ řekl.
Podle geologa Hauka šetrná těžba ve Zlatých Horách není problém. „Zlato se zde vyskytuje jednak volně, takže je možné využít moderní formu rýžování, nebo vázané na nerosty, kde se dá využít takzvaná flotace, která je k přírodě rovněž velmi šetrná,“ popsal Hauk. Na povrchu by se žádná činnost neodehrávala. „Těžba bude probíhat hluboko pod zemí a rovněž úpravna rudy, ze které vznikne koncentrát, by byla umístěna pod zemí,“ vysvětlil geolog. Upravený rudný koncentrát by se zhruba jednou týdně odvážel na zpracování. Kromě zlata obsahují nerosty pod Příčnou také měď, zinek, olovo a stříbro, takže těžba by nepřinášela jenom zlato. Ani hlušina by nekončila na haldách. „V podzemí pod horou Příčná je z minulosti dost vytěžených prostor, které by se postupně zasypávaly,“ doplnil Hauk.
Nápad se zalíbil i hospodářské komoře. „Podporujeme každou podnikatelskou aktivitu, která přinese pracovní místa,“ uvedl šéf krajské hospodářské komory Bořivoj Minář. Olomoucký hejtman Jiří Rozbořil chce podporu obnovy těžby zlata ve Zlatých Horách projednat na krajském zastupitelstvu.
„Pokud mohu nyní hovořit za sebe, tuto aktivitu bych přivítal. Je to jedna z možností, jak řešit nezaměstnanost v nejpostiženějších oblastech Jesenicka,“ upozornil Rozbořil.

***

FAKTA Historie těžby ve Zlatých Horách Zlato se začalo ve Zlatých Horách těžit ve 13. století. Těžba pokračovala se střídavými úspěchy do roku 1872, pak byla zastavena. Posledních více než sto let už šlo pouze o málo úspěšné pokusy obnovit těžbu. Odborníci odhadují, že se zde za zhruba 700 let vytěžilo cca 1 500 kg zlata. Horníci se do svahů znovu zakousli v roce 1965, zlato se těžilo jen mezi lety 1990 a 1994. Za 4 roky se vytěžilo přibližně tolik zlata, co za sedm století historické těžby. V zemi však zůstalo ještě 6 až 8 tun zlata.

Zdroj: Mladá fronta DNES 11.6.2014 Rubrika: Kraj Olomoucký

Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje

Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová vyhlásila 4. dubna v rámci výjezdu do Ústeckého kraje nový program pro poskytování dotací - Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje. O programu informovala na jednání předsednictva Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje v Litoměřicích.

Cílem programu je vytvořit podmínky pro zřízení nových pracovních míst, snížit nezaměstnanost v postižených regionech a zvýšit tak jejich hospodářskou výkonnost. Je určen jak pro obce a kraje nebo jimi zřízené právnické osoby, tak i pro fyzické a právnické osoby s doložitelnou minimálně jednoletou aktivní podnikatelskou historií. Z důvodu odlišného postavení účastníků je rozdělen na dva dotační tituly - v rámci jednoho budou podávat žádosti o dotaci fyzické a právnické osoby, v rámci druhého pak obce a kraje. Bude podpořeno pořízení, technické zhodnocení nebo modernizace hmotného či nehmotného investičního majetku, zejména budov a pozemků bezprostředně s nimi souvisejícími, strojů, zařízení a informačních systémů.

Zásadní podmínkou pro poskytnutí dotace je, že projektový investiční záměr a následné vytvoření minimálně jednoho pracovního místa pro zaměstnance v hlavním pracovním poměru bude realizováno na území Ústeckého nebo Moravskoslezského kraje.
 
Pro program bylo schváleno 300 mil. korun, z toho na Ústecký kraj je vyčleněno sto milionů a na Moravskoslezský kraj 200 milionů. Při stanovení maximální výše 500 tisíc korun na vytvoření jednoho pracovního místa by mělo být celkem vytvořeno minimálně 600 těchto nových míst.

více na:
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalni-politika/Programy-Dotace/Podpora-rozvoje-pracovnich-prilezitosti-na-uzemi-U

 

Pracovní setkání „kulatý stůl“ s experty v Krnově

V rámci projektu Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Głównego Instytutu Górniczego v Katovicích (projekt CZ.3.22/2.3.00/12.03373): Spolupráce škol a veřejných institucí v česko-polském pohraničí v oblasti vzdělávání k vyšší uplatnitelnosti na trhu práce – Edu2work) proběhly 2 „kulaté stoly“ s experty z obou stran hranice. Tyto akce svým obsahem navazovaly na zahajovací seminář ve Zlatých Horách, který se konal v září 2013.

Kulatých stolů se zúčastnilo vždy 10 – 12 lidí (expertů) z obou stran státní hranice. Dva experti z české a polské strany s projektovým týmem spolupracují trvale, byli přítomni na obou akcích a budou se účastnit i dalších aktivit.

Jednalo  se  o představitele státní správy a samosprávy, ředitele středních škol, místních akčních skupin, mikroregionů a neziskových organizací.

Obsahová náplň seminářů spočívala ve stručné prezentaci aktivit a dosavadních výsledků projektu (problematika trhu práce a jeho přeshraničních aspektů, řešení nezaměstnanosti). V další fázi byla realizována metod STEEP, pomocí které byly vyhodnocovány faktory ovlivńující regionální rozvoj a situaci na trhu práce v přeshraničním regionu.

První pracovní setkání proběhlo ve čtvrtek 20. února 2014 v prostorách městského úřadu v Nyse, druhé ve čtvrtek 13. března 2014 v prostorách městského úřadu v Krnově.

Z české strany se setkání v Krnově zúčastnili:

Lubomír Žmolík (starosta Lipová-lázně, člen krajského zastupitelstva Olomouckého kraje, předseda SMOJ) - stálý expert

Tomáš Gronkowiec (starosta obce Hošťalkovy, bývalý ředitel Úřadu práce v Krnově) - stálý expert

Tomáš Skalka (referent Organizačního oddělení, MěÚ Krnov)

Miroslav Petreček (ředitel kontaktního pracoviště Úřadu Práce v Krnově, zastupitel města Krnova)

Vladimír Schreier (ředitel Gymnázia Krnov)

Dita Círová (redaktorka Krnovských listů)

Z polské strany se zúčastnili:

Piotr Bąk (Euroregion Pradziad)

Radosław Roszkowski (Starosta Prudnicki)

Aleksander Juszczyk (místostarosta, Nysa)

Grażina Klimko (Dyrektor Powiatowego Urzędu Pracy w Prudniku)

Fotogalerie:

Pracovní setkání „kulatý stůl“ s experty v Nyse

V rámci projektu Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Głównego Instytutu Górniczego v Katovicích (projekt CZ.3.22/2.3.00/12.03373): Spolupráce škol a veřejných institucí v česko-polském pohraničí v oblasti vzdělávání k vyšší uplatnitelnosti na trhu práce – Edu2work) je realizována série pracovních schůzek „kulatých stolů“ s experty z obou stran hranic. Jedná se o aktivity, které svým obsahem navazují na zahajovací seminář ve Zlatých Horách. Jedná se o formát 5 – 6 lidí (expertů) z české a polské strany, celkem se každého setkání zúčastní 10 – 12 lidí. Dva členové z české a polské strany se těchto jednání budou účastnit pravidelně, zbytek expertů se bude měnit. Bude se jednat o představitele státní správy a samosprávy, ředitele středních škol, hospodářské komory, místních akčních skupin, mikroregionů a neziskových organizací.

Obsahová náplň seminářů bude spočívat ve stručné prezentaci aktivit a dosavadních výsledků projektu (problematika trhu práce a jeho přeshraniční aspekty, řešení nezaměstnanosti). Bude následovat moderovaná diskuze s okruhy témat doprava, turistika, trh práce, vzdělání, podnikatelské prostředí, síťování. Cílem diskuzí je sladění projektových aktivit s potřebami obcí a také vytvoření podkladových materiálů pro tvorbu strategického dokumentu.

První ze série pracovních setkání proběhla ve čtvrtek 20. 2. 2014 v prostorách městského úřadu v Nyse.

Z české strany se setkání zúčastnili:

  • Lubomír Žmolík (starosta Lipová-lázně, člen krajského zastupitelstva Olomouckého kraje, předseda SMOJ)
  • Tomáš Gronkowiec (starosta obce Hošťalkovy, bývalý ředitel Úřadu práce v Krnově)
  • Jitka Hanusová (místostarostka Města Albrechtic, členka krajského zastupitelstva Olomouckého kraje)
  • Marcel Šos (vedoucí turistického informačního centra Jeseník)
  • Pavel Antony a Martina Jalamasová (manažer a ředitelka Místní akční skupiny Rozvoj Krnovska)

Z polské strany se zúčastnili:

  • Jadwiga Harasymowicz (ředitelka Zespółu Szkół Ogólnokształcących Nr 1 Prudnik)
  • Anna Opałka (Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Nysie)
  • Aleksander Juszczyk (místostarosta, Nysa)
  • Małgorzata Pliszka (zástupce ředitele Úřadu práce in Nysa)
  • Zygmunt Sobkiewicz (Mega Nysa Sp. z o.o.)
  • Tomasz Wójtowicz (Zespółu Szkół Ogólnokształcących Nr 1 Prudnik)
  • řešitelka projektu územního rozvoje okresů Nysa, Prudnik a Głubczyce z Opole.

Druhé pracovní jednání s experty se bude konat tentokrát na české straně, ve čtvrtek 13. 3. 2013 v Krnově (Městský úřad). Bližší informace budou doplněny a včas zveřejněny.

Fotogalerie:

Seminář s experty

Ve středu 25. 9. 2013 se uskutečnil Seminář s experty ve Zlatých Horách, který se konal v rámci projektu „Spolupráce škol a veřejných institucí v česko-polském pohraničí v oblasti vzdělávání k vyšší uplatnitelnosti na trhu práce. Semináře se kromě hlavních řešitelů zúčastnili zástupci státní správy a soukromého sektoru jak z české, tak i z polské strany (zástupci samospráv, úřadů práce, místních akčních skupin, soukromých firem atd.). Na začátku byly představeny hlavní cíle aktivity projektu, dále byla prezentována data v oblasti trhu práce jak na české i polské straně. Na Semináři rovněž zazněly příspěvky expertů, kteří se rovněž zabývají problematikou nezaměstnanosti (Krajský úřad, Okresní hospodářská komora, Krajské sdružení NS MAS ČR Olomouckého kraje). Součástí Semináře byl i praktický workshop (SWOT analýza zájmové oblasti) a závěrečná diskuze.

Prezentace

Základní informace o projektu

Analýza trhu práce okresu Bruntál a Jeseník

Analiza stanu rynklu prace w obszarze powiatów nyskiego i prudnickiego

Artifex: veletrh řemesel a zaměstnanosti

OHK Jeseník: Podnikání v Polsku v ČR – příležitost pro malé a střední podniky a role pro partnertství města a obce

Fotogalerie

Další články...

  1. Seminář Zlaté hory

LogoCZPL
LogoUPOL PrF GIG

Projekt je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007 - 2013 "Překračujeme hranice".